Kontaktní formulář

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Náhrada škody za pracovní úraz a nemoc z povolání je speciálně upravena v zák. 262/2006 Sb, zákoník práce, v platném znění, zejména v § 365 a násl.

Často se stává, že zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo ho postihla nemoc z povolání, si není jistý, jak, kde a v jaké výši má nárokovat odškodnění. Zaměstnavatelé i pojišťovny myslí při plnění svých povinností především na vlastní prospěch, a proto nezřídka zneužívají skutečnosti, že se poškozený neorientuje v bludišti paragrafů a nezná všechna svá práva.

Naše specializovaná společnost Vám může poskytnout potřebný právní servis a získat pro Vás odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání, na které máte právo. Budeme pro Vás pracovat nejen kvalitně, s profesionálním přístupem, ale i zadarmo. Podívejte se na naše ceny.

Pracovní úraz

Každý úraz, k němuž dojde při výkonu nebo v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, je třeba posuzovat jako  pracovní. V případě pracovního úrazu má poškozený nárok na náhradu škody v rozsahu nároků jako při jakékoli jiné škodě na zdraví.

Pracovní úraz nemusí prokazovat zaměstnanec

V případě pracovního úrazu je povinným subjektem  zaměstnavatel. Při neochotězaměstnavatele uznat Váš úraz jako pracovní leží důkazní břemeno na jeho straně. Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní, nevyžaduje se žádné zavinění ve smyslu porušení právní povinnosti a zaměstnavatel se své odpovědnosti může zbavit jen prokázáním liberačních důvodů. Zaměstnavatel se zcela nebo částečně zprostí odpovědnosti za pracovní úraz, prokáže-li, že škoda vznikla

• tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány
• v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit
• proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že ačkoli neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit škodu na zdraví.

Liberační důvody musí zcela prokázat zaměstnavatel.

Nemoc z povolání

Naše společnost se kromě pomoci při uplatnění náhrady škody z pracovního úrazu, případně dopravní nehody či dalších škodních událostí zabývá také odškodněním za nemoci z povolání. Nemocí z povolání je nemoc, která vznikla působením nepříznivým chemických, fyzikálních biologických nebo jiných škodlivých vlivů při výkonu zaměstnání nebo služebního poměru nebo v přímé souvislosti s ním a je uvedena v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, v platném znění.  Postup při posuzování nemoci z povolání a seznam pracovišť, které toto posuzování provádí, je upraven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (č. 342/1997 Sb.) Odpovědnost zaměstnavatele v souvislosti s nemocí z povolání je na rozdíl od pracovního úrazu absolutní a nelze se jí zbavit.

Nároky ze škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za

• ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
• ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• bolest a ztížení společenského uplatnění
• účelně vynaložené náklady spojené s léčením
• věcnou škodu 

Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout

• náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením
• náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
• náhradu přiměřených nákladů na výživu pozůstalých
• jednorázové odškodné pozůstalých
• náhradu věcné škody

Nároky zaměstnance, případně pozůstalých, na náhradu škody za pracovní úraz nebo nemoc z povolání upravuje zákoník práce.  Tyto nároky jsou v podstatě obdobné jako obecné nároky na náhradu škody vyplývající z občanského zákoníku (např. odškodnění újmy vzniklé z lékařské péče) s tím, že mohou mít některá drobná specifika. 

Náhrada škody za pracovní úraz či nemoc z povolání

Náhradu škody za pracovní úraz či nemoc z povolání je povinen poskytnout zaměstnavatel. Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací a se zaměstnancem bez zbytečného odkladu po jejím uplatnění.

Zaměstnavatelé jsou povinni být pro případ vzniku pracovního úrazu  a nemoci z povolání pojištěni. Někdy se stává, že pojišťovny odmítnou zaměstnavateli uhradit pojistné plnění s tím, že zpochybňují předmětný úraz jako pracovní. Zaměstnavatelé pak s odkazem na postoj pojišťovny odmítají vyplatit náhradu škody zaměstnancům. 

V takovém případě se však nedejte, pojišťovna není oprávněna posuzovat, zda-li úraz, jehož odškodnění zaměstnavatel uplatnil, byl či nebyl pracovní. Takové oprávnění má v první řadě výhradně zaměstnavatel a v druhé řadě soud.

Obraťte se na odborníky

Stal se Vám pracovní úraz a nevíte si rady s náhradou škody? Postihla Vás nemoc z povolání a nejste si jisti, na co máte nárok? S naší pomocí se budete moci postavit mnohem silnějším institucím a jejich právníkům, kterým byste při individuálním postupu nemohli být rovnocennými protivníky. Obraťte se na naši společnost a dosáhněte za Váš pracovní úraz či nemoc z povolání odškodnění ve stoprocentní výši.

Máte-li konkrétní dotaz nebo potřebujete pomoci s náhradou škody - kontaktujte nás